| Mistr Třeboňského oltáře - Roudnická Madona (před 1385) |
Madona dívající se láskyplně na dítě. Madona, která nevnímá kolemjdoucí diváky. Nevšímá si nikoho, laská pohledem své děťátko. Obrazy tak zvané "Milostné Madony" představovaly ve středověku velmi oblíbené téma. | |||||||||||||||||||
| Klikněte si na detail v obrázku nebo na text. | |||||||||||||||||||
|
Na gotických obrazech pomalu přichází ke slovu prostředí. Spíše v náznaku, nikoliv konkrétní prostor nebo krajina, ale jen pouhý nástin architektury, vytržená část exteriéru, kus nábytku nebo detail inventáře. Malířská technika objevuje deskový obraz namalovaný na dřevěné desce. Má několik předností oproti nástěnným malbám: je přenosný a bohatá měšťanská rodina si jej může pověsit kamkoliv doma. Není třeba jít do kostela, když chceme vidět krásný obraz. Po mistru Theodorikovi, který spojil svoji tvorbu především se dvorem Karla IV., se objevila další veliká osobnost: Mistr Třeboňského oltáře. Ten se stal předním tvůrcem tzv. Krásného slohu. Nikoliv jako jeho objevitel, ale jako pokračovatel malířské tradice, kterou přetvořil do nového stylu. Na obraze vyniká jemné, přesvědčivé modelování stínem i světlem, ladné tvary a dokonalé sladění barev. Všimněte si jasné a přesné kompozice, která se vynikajícím způsobem odráží na obličeji Matky a Jezulátka. Na deskovém obraze Madony nepoužil Mistr Třeboňský ani náznak něčeho konkrétního v pozadí. Dokonce vyrušil celé pozadí, tak, že ho celé plošně pozlatil. Nejde o krok zpět, volba má své ospravedlnění. Jakékýkoliv předmět na obraze - dokonce oblíbené symbolické předměty (jablka, svitky atd.) - by odváděly pozornost od hlavního tématu, lásky. Zůstala jen láskyplná výměna pohledů mezi Marií a Ježíškem. Umělecká přesvědčivost obrazu lákala k napodobování další české mistry. | ||||||||||||||||||
Zpět na téma Madony a madonizace |
|||||||||||||||||||