Hlavní rizika Julínkovy reformyZdravotní pojišťovny a fakultní nemocnice budou akciové společnosti Akciová společnost není vhodná pro oblast zdravotnictví, neboť její majitelé neriskují vlastní majetek. Za závazky ručí pouze jejich společnost jako samostatná právnická osoba. Navíc hrozí, že zdravotní pojišťovny jako akciovky budou u nás spíše neveřejné akciové společnosti, tedy uzavřené společnosti jen pro úzce vyvolenou elitu. Ačkoli i v Evropě je v podnikání akciová společnost osvědčenou právní formou, přesto zdravotní pojišťovny v této formě existují v EU pouze v Nizozemí a na Slovensku, a to teprve od roku 2006. Všude jinde jsou zdravotní pojišťovny podobně jako u nás neziskové subjekty veřejnoprávního charakteru a s jejich transformací na akciovky se nepočítá. Vyvážení zisku ze zdravotnictví Zisk zdravotních pojišťoven bude nutně odčerpávat finance ze zdravotnictví: pro dividendy, bonusy, vysoké platy pro vedení a majitele. Tyto prostředky budou chybět pro další lékařskou péči. Fakultní nemocnice budou firmy na tvorbu zisku Převod fakultních nemocnic na akciovky znamená předstupeň jejich privatizace. Fakultní nemocnice, které jsou prozatím špičkovými vědecko-výzkumnými pracovištěmi, mohou po privatizaci ohrozit kvalitní výuku budoucích lékařů. Reforma připraví univerzity o výhradní vlastnictví nemocnic, budou pouze minoritní akcionáři. Pak ale nebudou mít univerzity dostatečná práva pro spolurozhodování o klíčových otázkách fakultních nemocnic. Dojde-li k jejich privatizaci, bude se vědecký výzkum řídit ziskovostí, nikoliv potřebami rozvoje lékařské vědy. Kdo zajistí nákladnou léčbu pacientů ve FN, kam se často překládají z krajských a okresních nemocnic? Po privatizaci FN dojde jistě k ekonomickým tlakům na změny cen této nejnákladnější péče. FN jako akciovky budou mít rovněž ztížený přístup k evropským fondům a mezinárodním grantům. Právní nejistota pro fakultní nemocnice Garance vlády neprivatizovat fakultní nemocnice - po jejich převedení na akciové společnosti - nemá žádnou velkou váhu a vůbec nevylučuje možnost, že někdy v budoucnu fakultní nemocnice nezmění majitele. Vznik vertikálních koncernů ve zdravotnictví Reforma umožňuje, že stejné skupině vlastníků budou patřit jak zdravotní pojišťovny, tak i poskytovatelé zdravotní péče, tj. nemocnice, lékárny, ambulantní lékaře, laboratoře, distributorské firmy léčiv a zdravot. materiálu. To při liberalizované cenotvorbě a minimalizaci státních zásahů umožní maximalizovat zisk koncernových vlastníků, a také vytvoření monopolů na regionální, krajské příp. státní úrovni. Privátní pojišťovny budou ovládat veřejné fondy Toto je považováno většinou zdravotních expertů za velmi riskantní krok, a proto drtivá většina evropských zemí tento krok vůbec neumožňuje, neboť se snižuje transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. To jasně ukazují např. slovenské zkušenosti s reformou. Vyšší finanční spotřeba pro vlastní provoz privátních zdravotních pojišťoven Platí to všude tam, kde se ve zdravotnictví privatizovalo, např. soukromé slovenské zdravotní pojišťovny vynaložily v roce 2006 na svou správu od 5,69 % do 9,13 % z objemu vybraného pojistného - naproti tomu státní zdravotní pojišťovny pouze 3,16 % a 3,37 %. Růst celkových výdajů na zdravotnictví Švýcarsko, které je často dáváno Julínkovým týmem za příklad, má vysoké celkové výdaje na zdravotnictví - 11,5 % HDP, v USA dokonce cca 16 % - naproti tomu průměr EU, kde je základ zdravotnictví tvořen veřejnoprávními neziskovkami, je kolem 9,5 % HDP, pro srovnání - u nás v současnosti jen 7,2 %. Je jisté, že při výrazně privátním systému se výdaje podstatně zvýší. Mnohem vyšší podíl spoluúčasti pojištěnců Po reformě budeme postupně vydávat stále více peněz z vlastní kapsy. To jasně ukazují zkušenosti ze zemí, kde je zdravotnictví zprivatizováno. Například reforma na Slovensku zvýšila spoluúčast pacientů až o 128 % oproti roku 2002. Postupné zvyšování podílu komerčního připojištění na úkor veřejně zdravotního pojištění Existuje výrazné riziko do budoucna, že rozsah hrazené péče z veřejného zdravotního pojištění se bude snižovat. Tím se celý systém bude stále více převádět do soukromé sféry. Taková je zkušenost například ze Švýcarska, kde soukromé pojišťovny vytváří tlak na snižování rozsahu služeb hrazených z veřejného pojištění, aby měly více prostoru pro své podnikání. Nebudou finanční rezervy pojišťoven pro naše stáří Kolem 80 % prostředků veřejného zdravotního pojištění spotřebovávají staří a chronicky nemocní občani. V důsledku stárnutí společnosti dojde v budoucnu k velkému finančnímu napětí. Proto by zdravotní pojišťovny měly vytvářet finanční rezervy na dopad stárnutí populace. Spleť pojistných plánů v rámci veřejného zdravotního pojištění Každá pojišťovna bude moci nabízet prakticky libovolné množství pojistných plánů, které budou existovat ve variantě standardní výše úhrady a ve variantě s vyšší spoluúčastí. Zdravotních plánů se zvýšenou spoluúčastí, které budou levnější než plány standardní, budou nepochybně využívat mladí zdraví pojištěnci. Tím bude do systému veřejného zdravotního pojištění, založeného doposud na solidaritě mladých a zdravých se starými a nemocnými, odváděno méně pojistného. To bude znamenat méně peněz na péči o staré a chronicky nemocné občany, kteří spotřebovávají 80% prostředků veřejného zdravotního pojištění. Model "řízené péče" (Managed health care) Zdravotní pojišťovna "řídí" pacienta a své lékaře tak, aby zdravotní péče byla poskytnuta co nejlevněji nebo vůbec. Například revizní lékaři privátnich pojišťoven v USA jsou povinni zamítnout alespoň 10% žádostí o úhradu léčby bez ohledu na její potřebnost. To samozřejmě vede k tomu, že potřebná lékařská péče se může snadno stát pro méně majetné pacienty nedostupnou, což může končit i jejich zbytečnou smrtí. U řízené péče bude soukromá pojišťovna preferovat své vlastní poskytovatele zdravotní péče, což povede k likvidaci ostatních samostatných poskytovatelů zdravotní péče. Zpochybnění svobodné volby lékaře a lékařské autonomie Zdravotní pojišťovny nebudou mít povinnost nabízet plány standardní péče. To je další problém Julínkovy reformy. Pojišťovny mohou pak nabízet pouze plány tzv. řízené péče, které jsou pro ně finančně velmi výdělečné. Řízená péče bude spočívat v tom, že pacienti budou moci navštěvovat pouze určené lékaře. Zrovna tak značně omezuje lékaře, kterým bude pojišťovna diktovat jak mají léčit, které léky předepisovat, atd. Vše bude probíhat pod velmi přísnou revizní kontrolou ze strany pojišťovny. Postupně se tak vytratí lékařská autonomie ze zdravotnictví. Co je však daleko nebezpečnější: princip motivace lékaře formou finančních bonusů jej navádí k tomu, aby na pacientovi ušetřil. Chybějící standardy zdravotní péče Standardy zdravotní péče nebudou v Julínkově reformě zakotveny v zákoně. A co není v zákoně, to se nemusí dodržovat. Zdravotní pojišťovna tedy bude rozhodovat, co pacientovi uhradí a co nikoliv. Tím zaniká jednotný výklad a garantování dostupnosti stejně kvalitní lékařské péče pro všechny občany. Důkazní břemeno za špatnou péči ponese pacient V případě nekvalifikovaného zákroku (technicky: spor o opodstatněnost či neopodstaněnost poskytnuté péče) ponese důkazní břemeno samotný pacient. Ten musí dokázat proti celkovému systému nemocnice a zdravotní pojišťovny, že nesou právní odpovědnost za nesprávně provedený zákrok. To bude boj Davida s Goliášem, navíc v systému soudnictví fungujícího na český způsob. Sociálně slabí pacienti si rozmyslí, zda do podobného sporu půjdou. Stát přestane plnit svou veřejnoprávní funkci v oblasti zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví přestane postupně plnit veřejnoprávní funkci. Hlavní dohled nad zdravotnictvím se přesune na úřad pro dohled nad ZP. Tím bude prolomena další právní jistota zakotvena v Ústavě, totiž státem zajištěná kvalitní zdravotní péče pro všechny. Připravovaná legislativa je šitá horkou jehlou Dodnes nikdo nezná paragrafované znění Julínkových zákonů, a přesto chce vláda bezpodmínečně Julínkovu reformu prosadit. I v tolik Julínkem vychvalovaném Holandsku, kde je mnohem sofistikovanější a vyvážený systém na rozdíl od Julínkovy reformy, se zdravotní reforma připravovala mnoho let dopředu a rovněž tak dlouho diskutovala. Smysluplná reforma musí vycházet z metodických kroků, které zahrnují:
Dále musí mít na paměti následující imperativy:
"Reforma zdravotnictví musí spočívat na zásadách lidské důstojnosti, spravedlnosti a odborné etiky.... Ve financování či poskytování zdravotní péče není žádný prostor pro neomezený trh." Konference Světové zdravotnické organizace v Ljubljaně, 1996
|