Postava svaté Ludmily je méně známá než postava sv. Václava. Hovoří-li se o počátcích křesťanství u nás, většinou se začíná sv. Václavem. A přece není sv. Václav prvním českým světcem, první českou světicí je právě svatá Ludmila. Církevní historici jsou zajedno v tom, že málokteré období našich dějin bylo tak složité jako právě doba svaté Ludmily.

Křest knížete Bořivoje a Ludmily

     Ludmila se narodila kolem roku 860, pravděpodobně na hradě Pšov, který se zřejmě nacházel na území dnešního Mělníka. Její otec kníže Slavibor pocházel z malého kmene Pšovanů, který tehdy obýval část úrodného Polabí (dnešní Mělnicko). Ještě velmi mladá, asi kolem roku 874, byla Ludmila provdána za knížete Čechů, Bořivoje, asi o 10 let staršího. Ke sňatku došlo nejspíš z politických důvodů, neboť podpořil budování přemyslovského panství. Zdá se, že české i pšovské prostředí bylo, na rozdíl od Moravy, déle pohanské. Asi v letech 869-883, byl Bořivoj na Velehradě pokřtěn; traduje se, že udělovatelem křtu byl sám sv. Metoděj. To, že Bořivoj jako tehdy nejmocnější český kníže, přijal křesťanství, bylo pro české knížectví významný a důležitým krokem. Jednalo se nejen o politickou záležitost, neboť znamenalo zvýšení prestiže vládce; ale současně signalizovalo i důležitou změnu osobnosti panovníka. Tento rys nacházíme v odpovědi sv. Metoděje Bořivojovi, kterou zaznamenali kronikáři: "Křesťanství zbavuje obav, emancipuje člověka a staví ho nade vše stvořené, činí ho vládcem".
     Předpokládá se, že si Bořivoj novou víru přináší ze své cesty na moravský Velehrad a poté ji předává své ženě Ludmile. Z Moravy s sebou přivádí i slovanské kněze, misionáře, v čele s Pavlem Kaichem. Domníváme se, že právě Kaich křtil svatou Ludmilu a stal se jejím duchovním vůdcem. Centrem misie se stal Levý Hradec, Bořivojovo panství, kde byl také postaven první český chrám, rotunda svatého Klimenta.
     Bořivojova snaha o rozšíření křesťanství v Čechách se setkávala s odporem. Bořivoj se znovu musel uchýlit na území Velkomoravské říše pod ochranu jejího panovníka Svatopluka, a to až do doby, kdy povstání v Čechách utichlo. Poté se pustil do misijního díla s ještě větším úsilím, což dokazuje stavba nového chrámu zasvěceného Panně Marii. Ten dal Bořivoj postavit v Praze jako votivní dík za vítězství nad pohanskou reakcí. A lze se domnívat, že mu v jeho blahodárném díle šíření křesťanství pomáhala i jeho manželka Ludmila.

             1/4