Dalším světcem v pořadí českého národního kalendáře, jehož památku si připomínáme 19. června, je redemptorista, kněz a biskup Jan Nepomuk Neumann. Patří k oněm několika českým světcům mladšího data, vždyť od ukončení kanonizačního procesu tohoto skromného, ale neobyčejně významného muže uplynulo právě v letošním roce teprve 30 let.



Dětství a studia Jana Neumanna

     Sv. Jan Nepomuk Neumann se narodil 28. března 1811 v Prachaticích jako třetí ze šesti dětí. Jeho otec Filip (německého původu) se v osmadvaceti letech přestěhoval do Prachatic z horního Bavorska. Zde se oženil s Anežkou Lepší, dcerou prachatického občana. Matka Jana Nepomuka Neumanna byla tedy s největší pravděpodobností české národnosti, i když některé prameny uvádějí její dívčí jméno v německé verzi - Loebisch nebo Lebusová (snad vlivem tehdejší silné germanizace). Janův otec Filip byl řemeslník a vlastnil pletařskou punčochářskou dílnu, kde zaměstnával několik dělníků. Bývá charakterizován jako poctivý, přesný a pilný , ale také velmi přísný člověk. Jeho žena Anežka je popisována jako skvělá hospodyně, velmi pracovitá a spíše tichá, ale nesporně se účastnila výchovy dětí. Právě ona svou laskavostí do jisté míry vyrovnávala otcovu přísnost.
     V rodině Neumannových byly 4 dcery a 2 chlapci. Děti byly vychovávány "v přísném katolickém duchu, podle způsobu starosvětského", jak sám Jan Nepomuk později svou výchovu charakterizoval. Malý Jan přivykl již v raném dětství domácím modlitbám, slavení svátků a návštěvě kostela, kam děti s rodiči často docházeli. Velmi brzy se také stal ministrantem, což bylo tehdy velkým vyznamenáním. O malém Janu se říkalo, že ho doprovázela ruka Páně již v útlém dětství, např. když jako tříletý spadl do 5 metrů hluboké studny, aniž by se mu něco stalo. Již v počátečních třídách prachatické školy se ukázalo Janovo mimořádné nadání a tak ve 14 letech opustil své rodné městečko, aby pokračoval ve studiu na gymnaziu v blízkých Budějovicích. Ve vyšších gymnaziálních třídách vynikal zvlášť v přírodních disciplinách, v astronomii, botanice a fyzice. Po maturitě s vyznamenáním se rozhodoval mezi studiem práv, mediciny a teologie. Nakonec zvítězila teologie. Janova vzácná maminka jistě měla dalekosáhlý vliv na formování jeho charakteru i na rozhodnutí pro kněžskou dráhu. U ní vždy našel útěchu a odvahu, jí se mohl svěřovat se svými bolestmi a u ní se mu dostávalo podpory.
      Jan Nepomuk začal studovat v budějovickém kněžském semináři, kde na něho významně zapůsobil Hermann Dichtl, neobyčejně vzdělaný rektor semináře. V roce 1833 přestoupil mladý bohoslovec na seminář pražský a to hlavně proto, aby se tam vedle teologie mohl více věnovat i studiu jazyků, zejména angličtině a francoužštině. Z dopisu Jana samého z r. 1834 se dozvídáme, že znal 8 jazyků (němčinu, angličtinu, češtinu, francouštinu, španělštinu, latinu, řečtinu a italštinu). Teologická studia zakončil v červnu 1835, objevily se však těžkosti s vysvěcením. Jelikož v rodné budějovické diecézi bylo dostatek kněží a žádné volné místo, bylo svěcení celého kursu, tedy i Janovo, odsunuto. Tato událost byla pro Jana Nepomuka Neumanna velikou ránou a vyvolala v něm vážnou krizi.

             1/6