Problémy s veřejností

sebevrazi obtěžují veřejnost
neodůvodněnými požadavky
třeba na zvýšení maximální rychlosti
pak si stěžujou že jsou mrtví
nebo za katrem
nebo pod flastrem

zaměstnanci obtěžují veřejnost
naléháním na zrušení Zákoníku práce
jsou prý pak méně flexibilní
jen podnikatelé věděj
kde maj svoje kopyto:
svoboda co možno největší!
ale veřejnost obtěžují taky

i doktoři obtěžují veřejnost
nikdo jim moc nerozumí
když nemluví latinsky
mluví nesrozumitelně:
takhle vlastněné nemocnice?
onak vlastněné nemocnice?
hlavně - to člověk neví
chce být pouze zdráv

hvězdy obtěžují veřejnost
svítí člověku do talíře
ale kdyby po nich pravidelně nepátral
hvězdářský dalekohled bulváru
chátraly by po většinu času skryty
za mraky a bezvýdělečně
          Tož pokračuj...

Bohužel jsme nuceni přerušit sloupec poezie, protože se zase moc krade. Někteří jedinci pochopili, že se ve společnosti obrací vítr. Volby nejspíš nedopadnou podle jejich přání. Kdo nyní zaváhá, ten se možná nenažere. V poslední době se množí alarmující zprávy o pokusech rozkrádat státní majetek: na všech stranách a všemi možnými způsoby. Jeden z horších a méně viditelných tunelů nás nutí reagovat. Velkým partajím chybí peníze jako obvykle, a budou volby. Je to mrzuté. Ředitel Lesů České republiky připravuje s tichým pomazáním partají desetiletý kontrakt s těžařskými firmami, které státní lesy holosečně rabují. Tady už nejde jen o nás, ale o další generaci. Zajímá vás celý mechanismus ničení našich lesů kvůli pár hrabivcům a politikům? Klikněte si na zprávu jednoho z přispívatelů našeho webu. Jde o víc než jen o zničení lesů. Rozprodáme a vytunelujeme celý podnik, a ještě tím ušetříme! Pokud vás zajímá hospodářské srovnání LČR s jeho bavorským partnerem, klikněte si na tento blog. Připomínáme, že nyní LČR ještě existuje. Po vytunelování to už bude jen papírový tygřík a lesy budou patřit dřevařským firmám. Vlastní je roztomilé seskupení bývalých privatizačních žraloků, kteří si nahrabali za Klause, a pak se stáhli do pozadí. Nyní vydělávají miliardy na rabování našich, tj. státních lesů.

Třpytivá poezie

Stříbrné keře
a běloučké stromy
zářivým sněhem
paní zima zdobí,
i slunečním svitem
les je pohádkový.

Tiše našlapuji
k ledové sluji,
bílé obláčky
po nebi plují.
Ten čistý bílý sníh
svou krásou na mě dých’.

V srdce člověka
se něha lije.
Duše plnými doušky pije
a básník žije

Magdalena Tučková

NEHODÍM SE

nehodím se
nehodím se k přesýpacím hodinám
dělá se mi z nich špatně
nehodím se k štěkajícím psům
češou mi nervstvo proti srsti
nehodím se
nehodím se do cadillacu
jsem stydlivý a hned bych prch
nehodím se do obleku
je to jemnější druh skafandru
nehodím se
nehodím se do psychiatrické léčebny
je tam moc bláznů
nehodím se do pracovního poměru
to už vůbec ne
nehodím se
nehodím se na rodinné ani jiné oslavy
tam je mi taky špatně
nehodím se do politiky
taky bych prch
nehodím se
nehodím se do televize
tam by mě ani nevzali
nehodím se do armády
tam mě taky nevzali
nehodím se
nehodím se do lyžařských středisek
nelyžuji
nehodím se do nemocnice:
nechat ze sebe dělat blbce? –
n e h o d í m  s e  n a  v e ř e j n o s t !
ale hodím si do moře kamínek
kterým klesnu ke dnu
a budu patřit na věci nevídané:
gotický sál
za okny svítá renesance!

(Jiří Brynda, 26.1.1971 - 5.12.2009)

Po vánocích...

po vánocích se už nic nestane
jde vlastně jenom o to
vyčerpat vyměřený počet dní do silvestra
zatím ze stromečku mizí veškeré bonbóny
kolekce (kromě fondánových kousků)

radovánková nálada dlouho nevydrží
ani bůh není slaven vehementně s vervou
vánoční věci jsou z vosku a z cukru…
dosáhne osamění kdo někomu ublíží

Jiří Dynka