
(7. 2.) V amerických médiích se zmínili, že Google se rozhodl spolupracovat se špionážní agenturou NSA, protože potřebuje zajistit bezpečnost vlastních kont a uživatelů. Hle, jak se ničí soukromí na webu. Začíná to v Číně, která vládním nařízením cenzuruje obsah internetu. Všechny firmy podnikající v Číně se musí této cenzuře podrobit. Udělal to i Google, k mé velké nelibosti. Ale mailové účty čínských disidentů byly zcela drze hacknuty čínskou vládou. To už kolaborující firma nebyla ochotna snášet. I pohrozila, že se z Číny stáhne. A jako protiopatření požádala americkou špionáž, aby zajistila bezpečnost jejího webu. Tím oficiálně pustila americké špióny do největšího objemu dat v této planetě, která lze analyzovat a kontrolovat. Vidíte celý mechanismus nepravosti v kostce. Protože Čína cenzuruje internet, tak Google nechá americkou špionáž, aby cenzurovala nás všechny. Svět je dnes moc malý na to, abychom byli izolovaným ostrovem.
Třpytivá poezie
Stříbrné keře
a běloučké stromy
zářivým sněhem
paní zima zdobí,
i slunečním svitem
les je pohádkový.
Tiše našlapuji
k ledové sluji,
bílé obláčky
po nebi plují.
Ten čistý bílý sníh
svou krásou na mě dých’.
V srdce člověka
se něha lije.
Duše plnými doušky pije
a básník žije
Magdalena Tučková
NEHODÍM SE
nehodím se
nehodím se k přesýpacím hodinám
dělá se mi z nich špatně
nehodím se k štěkajícím psům
češou mi nervstvo proti srsti
nehodím se
nehodím se do cadillacu
jsem stydlivý a hned bych prch
nehodím se do obleku
je to jemnější druh skafandru
nehodím se
nehodím se do psychiatrické léčebny
je tam moc bláznů
nehodím se do pracovního poměru
to už vůbec ne
nehodím se
nehodím se na rodinné ani jiné oslavy
tam je mi taky špatně
nehodím se do politiky
taky bych prch
nehodím se
nehodím se do televize
tam by mě ani nevzali
nehodím se do armády
tam mě taky nevzali
nehodím se
nehodím se do lyžařských středisek
nelyžuji
nehodím se do nemocnice:
nechat ze sebe dělat blbce? –
n e h o d í m s e n a v e ř e j n o s t !
ale hodím si do moře kamínek
kterým klesnu ke dnu
a budu patřit na věci nevídané:
gotický sál
za okny svítá renesance!
(Jiří Brynda, 26.1.1971 - 5.12.2009)
Po vánocích...
po vánocích se už nic nestane
jde vlastně jenom o to
vyčerpat vyměřený počet dní do silvestra
zatím ze stromečku mizí veškeré bonbóny
kolekce (kromě fondánových kousků)
radovánková nálada dlouho nevydrží
ani bůh není slaven vehementně s vervou
vánoční věci jsou z vosku a z cukru…
dosáhne osamění kdo někomu ublíží
Jiří Dynka
na starý motiv (vánoce)
stromy zachumlané kůrou
rok od roku vrásčitější! nás v prosinci
zahřeje vařené víno
s rozmarýnou! jinovatka jehličí sluší
i symetrie smrkům — náramně
vánoce si necháváme na konec
hádka umlká! na kuchyňský stůl
prostřen květovaný ubrus
ve sladký chleba (vánočku) maminka
zavine jezulátko! k večeři chutě
Jiří Dynka
///
Přes noc k pětadvaceti mínus a víc.
Přes okna hvízdal větřík.
Jsi naivní oslík.
Schoulený v mnoha náručích.
Dnes jsi u mě.
Zlom teploty.
Teplotní zlom.
Jako v náznaku jen.
Zbavte mě tohoto života.
Zhoupne se bójka.
Pavel Petr
